Výstava Za obzor představuje díla tří současných umělců v dialogu s krajinářským tématem ztvárňování oblohy, ve vztahu k horizontu mezi nebem a zemí a k hranici mezi viditelným a naznačeným. Zaměřuje se na výběr malířských a fotografických obrazů, v nichž se obzor a mraky stávají ústředním bodem vyprávění. Obloha a její nekončící proměnlivost otevírá dveře volným interpretacím a slouží jako prostředek metafyzického poznání. Jejím pozorováním můžeme zakusit uvolnění i nadhled a otevřít se přítomnému okamžiku. Podobně jako při rozluštění kóanu, nelogické a nekonvenční hádanky zenových mistrů, nám pohled za obzor může zprostředkovat osvobození mysli od zavedených konceptů a získat vhled do stavu před myšlením.
Krajinný obzor poskytuje vystavujícím autorům velkorysý materiál pro uchopování symboliky vidění prostoru, který máme nad hlavou, a zároveň je prostředkem pro metaforické vyjádření niterných stavů člověka. Role oblohy je v krajinomalbě i krajinné fotografii klíčová. V rámci obrazové plochy je zdrojem světla a anglický krajinář John Constable ji považoval za hlavní orgán citu. Výstava Za obzor nabízí různá kompoziční řešení obrazu a přístupy k imaginaci a tvarosloví prvků země i oblohy, stejně jako rozdílnou sémantiku horizontu – malby a fotografie tu jako energetické otisky zrcadlí světonázor, přesvědčení a víru na osobní i kolektivní rovině, vědomě i nevědomě.
Mrak je elementárním a poznávacím znakem dosavadní tvorby Anny Němec Sypěnové, v níž najdeme například vlivy lyrismu Josefa Šímy, Lyonela Feiningera a křesťanské mystiky. Pohled vzhůru do nebe nabízí transcendentní poznání a vytržení ze všednosti. Autorka pracuje s oblaky variantních podob a forem, v rozličných světelných podmínkách a introspekcích. Malba jí zprostředkovává bezprostřední zkušenost kontemplace a meditace, přičemž v jejích pojetích oblohy převládá atmosféričnost, pocity pomíjivosti a ocenění vzácnosti neopakovatelného okamžiku.
Jedinečný prožitek tvůrčího malířského procesu provází i malíře Jana Pražana, který se při tvorbě noří do radostného, léčivého univerzálního procesu, v němž jeho všední já mizí. Na výstavě prezentuje široký záběr obrazů z cest po české a evropské krajině, v nichž jako poutník putuje od realistických krajin domoviny Johna Constabla, přes osobité krajinomalby své domoviny v okolí přírodního parku Bobrava, kde se vnější realita a vnitřní obsahy mysli prolínají. V mytologické krajině křtu a v pohledech na hvězdné nebe pak autor transcenduje ke znázorňování transpersonálních prožitků propojenosti a celistvosti vesmíru a vědomí.
Fotografický styl Romana A. Muselíka je minimalistický a černobílé fotografie ze série Timeless doplňují dvojici malířů o atmosféru tiché energie bezčasí. Tyto fotografie zachycují na pozadí široké oblohy nečekané sestavy uskupené náhle se objevivšími útvary mraků a akcentované redukovanými prvky lidské přítomnosti či přírodních elementů. Přítomností těchto prvků je ticho plynutí volného prostoru oblohy doplněno o zemité propojení a ukotvení v čase. Autor pracuje s vizualitou graficky působících kompozic, s tvary překvapivých souvislostí a s tonalitou fotografie, která navozuje atmosféru nostalgie. Výsledkem jsou subtilně humorné fotografické konfrontace, které nabízí vizuální zážitek kouzla jednoduchosti a prostého půvabu bytí.
Radka Kaclerová
VERNISÁŽ: 6. 3. 2026, 17:00 H
Kurátorka: Radka Kaclerová
Anna Němec Sypěnová (*1988, Přerov) absolvovala v roce 2014 malbu v Ateliéru malířství I. Vasila Artamonova a Tomáše Lahody na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. V roce 2013 se zúčastnila stáže na Akademie für Bildende Künste v Mohuči v Německu. Pravidelně vystavuje od roku 2009. Žije v Přerově.
Z posledních samostatných výstav uveďme: Supernal (s D. Moješčíkem, Uffo Trutnov, Trutnov 2025), Oblaka nevědění (Galerie Ve skle, Znojmo 2025), Stromy a chrámy (s L. Kosohorskou, Galerie Světlo, Brno 2023), Proč malovat (Muzeum Komenského, Přerov 2022), Fasety prožitku (Buranteatr, Black Box Cafe, Praha 2018), Půjdem k moři (Ponava, Brno 2017).
Ze společných výstav uveďme: Křehká přítomnost (s L. Goliášovou, R. Žemličkovou, D. Belzovou a M. Vránovou, Schrott gallery, Brno 2025), AKTUÁL 24 (Galerie Caesar, Olomouc 2024), Modlitba za Ukrajinu (G21, Olomouc 2023), 11 obrazů (Senát ČR, Praha 2022), Domov mraků (Výstavní síň Pasáž, Přerov 2017).
Jan Pražan (*1979, Hradec Králové) vystudoval malbu v Ateliéru malířství II. u Luďka Rathouského a Martina Mainera na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. V roce 2008 absolvoval stáž na Facultad de Bellas Artes v Cuenca ve Španělsku. Studuje ekoarteterapii v Institutu Eko Art v Děčíně. Pravidelně vystavuje od roku 2008. Žije v Pršticích.
Z posledních samostatných výstav uveďme: Průvodci (Jane McAdam Freud, Příbor 2026), Archetypy (s A. Krejčou, U Zlatého slunce, Kuks 2025), Síla nuly (Malovaný dům, Třebíč 2024), MLHAHMLA (se S. Paučem, U Zlatého slunce, Kuks 2023), SciArt (Leibniz Institut, Drážďany 2023), Siyabulela (Art Gallery Brno, Brno 2022), Gratiado da florista (s I. Fedaskem, Natureza, Praha 2019), Zdroj (s D. Strouhalem, Galerie Alternativa, Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava 2018).
Ze společných výstav uveďme: Řeky, říčky, potoky (Orlická galerie, Rychnov nad Kněžnou 2024), Planet ID: vzpomínky na Zemi (Galerie moderního umění, Roudnice nad Labem 2024), Deep Time Walk (Pragovka Gallery, Praha 2023), Bytost (Off Format, Brno 2021), Boys and Girls (Nová galerie, Praha 2019).
Roman A. Muselík (*1965, Brno) vystudoval fotografii na SUPŠ Brno (1980–1984) a dějiny umění na Masarykově univerzitě (1986–1991). Absolvoval mimořádné studium na Katedře fotografie FAMU Praha (1984/1985) a doktorské studium na UNOB Brno (2011–2017). V roce 1989 byl zakládajícím členem umělecké skupiny Bratrstvo (1989–1994), s níž v letech 1989–1997 vystavoval na jejích výstavách. Žije a pracuje v Brně.
Z posledních samostatných výstav uveďme: Roman A. Muselík (Malá galerie, Brno 2025; Galerie 1. vesnická, Lhota Rapotina 2025; Galerie Divadla Koráb, Brno 2023; Stredoevrópsky dom fotografie, Bratislava 2022; Benediktinský klášter, Rajhrad 2022; Galerie Otevřená zahrada, Brno 2022; Galerie hunt kastner, Praha 2019; Galerie 34, Brno 2016).
Z posledních společných výstav uveďme: Hlavou a rukama. Škola uměleckých řemesel v Brně 1924–2024 (Dům umění města Brna, Brno 2025/2026), Člověk v jeskyni (Galerie Národní technické knihovny, Praha 2021/2022), 1989 (Národní galerie – Veletržní palác, Praha 2019/2020), Obrazy konců dějin. Česká vizuální kultura 1985–1995 (Uměleckoprůmyslové muzeum, Praha 2019/2020).
