LOB - LEONID OCHRYMČUK BRNO

V letošním roce uplyne dvacet let od úmrtí Leonida Ochrymčuka, inspirativního umělce a významného pedagoga. Leonid Ochrymčuk prozkoumal mnohé hravé tvůrčí možnosti díky geometrickým možnostem hranatého znaku LOBa, který se pro něj stal jakýmsi osobním fantomem a alter egem, skrze nějž v dílech vyjadřoval své myšlení a až dětskou fascinaci okolním všedním světem. Všudypřítomný, tajemný, šibalský až manipulativní a pohlcující symbol LOBa, jeho neodbytnost až vlezlost, uspořádanost a systematičnost z dnešního pohledu působí jako výstižné a nadčasové ztvárnění ducha doby tehdejší ideologie normalizace, jedné kapitoly českých dějin. Zároveň můžeme ve znaku LOBa hledat paralely i v současném přetechnizovaném a virtuálním světě, v němž je existence LOBů každodenně přijímána jako základní pravidlo hry, jako nastavení, nad nímž se již kriticky nepozastavujeme. Matrix LOBů je přijat, avšak tvůrčích možnosti, jak se s nimi osobně a lidsky vypořádat, je mnoho a hra pokračuje.

 

Vernisáž: čt 4. 12. 2025, 17:00 h

 

Kurátorka výstavy: Radka Kaclerová

 

Leonid Ochrymčuk (Brno, 1929–2005) v roce 1952 absolvoval Pedagogickou fakultu UJEP v Brně, obor defektogie a výtvarná výchova. Dlouhodobě spolupracoval s dětským psychiatrickým oddělením v Brně-Černovicích, kde výchovou prostřednictvím hry a fantazie, pomocí moderních uměleckých technik a metodami arteterapie podporoval duševní zdraví dětských pacientů. 

Od roku 1972 působil jako odborný asistent na Katedře estetické výchovy Pedagogické fakulty UJEP v Brně, kde byl jmenován docentem (1982) a získal titul profesora (1988). V pedagogické činnosti zdůrazňoval kontakt a komunikaci s okolním světem, vyzdvihoval experimentální přístupy k tvorbě a zpřístupňoval aktuální tendence v současném umění. 

Ochrymčuk se od konce šedesátých let pohyboval na brněnské neoficiální umělecké scéně a stal se členem skupiny Profil 58. V době normalizace vystavoval díky aktivitám teoretiků umění Igora Zhoře a Jiřího Valocha. Jako zakládající člen se roku 1990 zapojil do aktivit uměleckého brněnského spolku TT klub. Od roku 1989 se naplno věnoval umělecké praxi, jejíž průběh však narušilo komplikované zranění (1998). V roce 2000 získal stříbrnou medaili Masarykovy univerzity. Obdržel Cenu města Brna 2004 v oblasti výtvarné umění a jeho díla jsou zastoupena v mnoha státních i soukromých sbírkách.

Znalosti vývoje soudobého světového umění Ochrymčuk konfrontoval s vlastním tvůrčím hledáním.  Na jeho uměleckou práci měla vliv Skupina 42. Kreslil a maloval stroje a strojky, znázorňoval parní válce, traktory a kombajny, ikony zmechanizované doby, kterým propůjčoval antropomorfní rysy. Tato díla zaujmou hravostí, určitým šibalstvím a smyslem pro grotesku. Později zpracovával podněty informelu a nové figurace, zajímal jej pop art a blízký mu byl art brut Jeana Dubuffeta. Koncem šedesátých let se věnoval tvorbě hravých asambláží, objektů a koláží, vytvářel také parafráze světových děl nového realismu. 

Od sedmdesátých let se v nelehkém období normalizace vracel k tématu krajiny, k malbě zátiší a ke strojům a strojkům. Roku 1978 začal ve své tvorbě kontinuálně zobrazovat figuru LOBa, jež postupem času začala v jeho dílech dominovat a stala se neoddělitelnou součástí jeho další tvorby v cyklech LOBů, objektech LOBů, malbách vystřihovánek a pohlednic s LOBy či krajinách s LOBy.