Müllerův dům

Historie Müllerova domu

Sídlo Muzea města Tišnova

Müllerův dům získal svůj název po bývalém tišnovském starostovi Františkovi Müllerovi, který dům vlastnil a provozoval zde koželužnu.
Stávající dům vznikl však již kolem roku 1712 přestavbou starší budovy pocházející z poslední čtvrtiny 17. století na patrový hostinec. Na konci 18. století byl dále upravován a zastřešen mansardovou střechou. Ke konci 19. století byl rozšířen o dvě okenní osy. Barokní dispozice však zůstala zachována. Starosta Müller dům koupil v roce 1870 a provozoval zde svou koželužnu.
Po 2. světové válce, během níž zde měl svou kancelář německý důstojník, byl objekt „znárodněn“ a sloužil jako nájemní dům či kanceláře Bytového družstva. Po Sametové revoluci jej získala zpět rodina Müllerova a od roku 2000 je v majetku města Tišnova.
Dnes v tomto domě sídlí Muzeum města Tišnova, které bylo slavnostně otevřeno dne 8. května 2011.

  • Foto: Denisa Ondrová
  • Foto Pavel Smékal
  • Foto: Denisa Ondrová

František Müller (1847-1909)

Starosta a továrník František Müller se narodil v Tišnově jako syn Josefa Müllera a Antonie Spohrové. Vyučil se koželuhem u svého staršího bratra Ignáta a již v 17 letech odešel do ciziny na zkušenou. Po návratu se v roce 1869 oženil s Eleonorou Kopřivovou, dcerou zámožného továrníka Karla Kopřivy, majitele papíren na Prudké a v Předklášteří. 1. května 1870 pak koupili právě dům na Jungmannově ulici č. p. 80 za 11500 zlatých a František zde založil svou vlastní koželužnu. Začínal sám a první dílnu měl v prostorách dnešní kavárny. Podnikání se mu velmi dařilo, a proto své podnikání postupně rozšiřoval, až byla koželužna v roce 1889 přeměna na tovární výrobu, ve které pracovalo 30 – 35 zaměstnanců.
Od roku 1873 byl členem zastupitelstva města, od roku 1880 zasedal v radě města a v letech 1893 – 1909 byl tišnovským starostou. Během svého starostenského období se zasloužil o významné zvelebení města. Ze všech jeho zásluh jmenujme alespoň založení hospodářské školy a hejtmanství, postavení sokolovny, vydláždění ulic, počátek výstavby vilové části města, podpora založení sanatoria či přestavbu radnice. Starostenský úřad vykonával až do své smrti dne 8. ledna 1909.

  • Fotoarchiv rodu Müllerů
  • Fotoarchiv rodu Müllerů
  • Fotoarchiv rodu Müllerů
  • Fotoarchiv rodu Müllerů