Formanův muzikál o přátelství, lásce a svobodě v bouřlivé době války ve Vietnamu, proti níž revoltují vzpurní hippies, vyšel z úspěšné broadwayské show z konce 60. let. Dílo plné dynamické akce oplývá spontaneitou pohybu a hudebními výstupy s chytlavými písněmi, jen si na své docenění muselo počkat.
Vlasy se staly třetím režijním počinem Miloše Formana v jeho americké emigraci. Český rodák je natočil čtyři roky po oscarovém syrovém dramatu z psychiatrické léčebny Přelet nad kukaččím hnízdem (One Flew Over the Cuckoo's Nest, 1975). Může se zdát překvapivé, že právě on se ujal výsostně amerického tématu o generaci hippies protestující vůči válce ve Vietnamu. Navíc když se žánru muzikálu nikdy nevěnoval. Ovšem pomineme-li politický rozměr díla a jeho společensko-kritický apel, v jádru zůstává typické formanovské téma vzpurného mládí toužícího po svobodě a revoltujícího proti konzervatismu starší generace a institucionální zkostnatělosti. To je společné jak Vlasům a zmiňované adaptaci knihy Kena Keseyho, tak i snímkům, které Miloš Forman natočil v rané fázi své kariéry v Československu. Venkovský mladík Claude přijíždějící kvůli vojenskému odvodu z Oklahomy do New Yorku je typickým Formanovým hrdinou ztělesňujícím naivitu a nevinnost. Stejně tak v Bergerovi, vůdci party drzých hippies, na něž Claude narazí v Central Parku, můžeme spatřit prototyp vzdorovitého rebela, který vyčnívá z řady a odmítá hrát podle společenských pravidel (obdobně jako McMurphy, Amadeus či Larry Flynt). Vlasy vznikly podle úspěšného muzikálu, který se od dubna 1968 do července 1972 uváděl na Broadwayi. Za ním stála tvůrčí trojice Gerome Ragni, James Rado a Galt MacDermot, která po uvedení filmu do kin dala najevo svou nespokojenost se znatelnými posuny na úrovni postav i tématu. Původní muzikál pojednával primárně o mírovém hnutí, Claude i jeho milá Sheila byli od začátku součástí skupiny hippies. Formanovi bylo vyčítáno, že tuto rovinu rozmělnil a květinové děti eliminoval na podivné excentriky. K tomu mu úplně nevyšlo načasování – příběh z konce 60. let se v kinech objevil až o deset let později, kdy už válečný konflikt ve Vietnamu utichl, a film tak ztratil na své naléhavosti.
Jana Bébarová
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2018
Oficiální text distributora.
